Gigi

Na návštěvu berlínské ZOO jsem se velmi těšila, protože od loňského roku tam došlo k mnoha změnám. Především byl vybudován nový vnitřní výběh pro gorily a bonoby. Už žádné zelené kachlíky, ale krásný, světlý a prostorný výběh. Také jsem byla zvědavá na dvě staré gorilí dámy Fatou (52 let) a Gigi (50 let), které jsem loni neměla možnost vidět, protože byly v zázemí. Obě gorilí seniorky měly podle mých informací obývat jeden ze tří někdejších gorilích výběhů.
Gigi a Fatou jsem spatřila hned po příchodu do pavilonu. Fatou ležela u skla a se zájmem sledovala svýma krásnýma očima návštěvníky. Její kamarádka Gigi polehávala a její výraz byl dost apatický. Prošla jsem pavilonem na druhý konec, kde se nachází nový výběh goril a pak po zbytek dne přecházela mezi oběma výběhy. Zatímco Fatou stále pozorovala návštěvníky, Gigi se střídavě obracela z boku na bok nebo si sedala a rovnala si dřevitku. Její vyhaslý pohled už nebyl z tohoto světa. V čase oběda jsem našla ve výběhu jen Gigi, která ležela a sledovala ošetřovatele, který uklízel výběh a sem tam ji pohladil po hlavě. Pak ji zkusil nakrmit, ale Gigi už nejevila o jídlo zájem a ošetřovateli to bylo jasné. Za chvilku vběhla do výběhu Fatou a sedla si opodál své kamarádky. Gigi poposedávala a občas se poškrábala malým klacíkem. Zajímavé byly reakce návštěvníků, ti znalí situace na Gigi soucitně a chápavě pohlédli a tiše s ní trpěli, ti náhodní ji naopak bezohledně fotili s bleskem.
Já jsem v onom nedělním uplakaném dni dostala pořádnou lekci o tom, jaké je vidět gorilu, která se chystá odejít na onen svět. A věřte mi, bylo to dost smutné.
Gigi nikdy neměla potomky a v berlínské ZOO žila od svých 2- 3 let. Ve čtvrtek 17. září Gigi uspali.